Placené volno v roce 2024: Na kolik dní máte nárok a kdy o něj žádat

Základní druhy placeného volna v ČR

V České republice existuje několik základních typů placeného volna, na které má zaměstnanec ze zákona nárok. Nejvýznamnějším druhem je dovolená na zotavenou, která činí nejméně čtyři týdny v kalendářním roce. Státní zaměstnanci a pedagogičtí pracovníci mají nárok dokonce na pět týdnů dovolené, přičemž někteří zaměstnavatelé poskytují i více dnů jako benefit.

Další důležitou kategorií je pracovní volno s náhradou mzdy při osobních překážkách v práci. Mezi tyto překážky patří například vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, kdy zaměstnanec má nárok na placené volno na nezbytně nutnou dobu. Při narození dítěte má otec právo na placené volno k převozu matky do porodnice a zpět. V případě svatby zaměstnance mu náleží dva dny placeného volna, přičemž jeden den je určen na obřad.

Velmi významnou položkou je také placené volno při úmrtí blízkého rodinného příslušníka. V případě úmrtí manžela, partnera nebo dítěte má zaměstnanec nárok na dva dny volna plus jeden den na účast na pohřbu. Při úmrtí rodiče náleží zaměstnanci jeden den volna plus jeden den na účast na pohřbu. Obdobně je upraveno volno při úmrtí sourozenců či prarodičů.

Zaměstnanci mají také nárok na placené volno při stěhování, pokud se jedná o stěhování v zájmu zaměstnavatele. Důležitou součástí placeného volna je také čas na vlastní svatbu, kdy zaměstnanec dostává dva dny volna, z nichž jeden musí připadnout na den obřadu. Pro účast na svatbě dítěte náleží jeden den placeného volna.

V rámci péče o děti existuje několik variant placeného volna. Při doprovodu dítěte do zdravotnického zařízení má rodič nárok na placené volno, stejně jako při nástupu dítěte do první třídy základní školy. Specifickou kategorií je také placené volno při péči o dítě mladší 10 let, které nemůže být z důležitých důvodů v péči školského zařízení.

Zákoník práce pamatuje i na situace spojené s výkonem veřejných funkcí, kdy zaměstnanci náleží pracovní volno s náhradou mzdy při výkonu funkce člena volební komise nebo při předvolání k soudu jako svědek. Zvláštní kategorií je také placené volno pro dárce krve, kterým náleží volno na den odběru plus doba na cestu zpět a následné zotavení.

Zaměstnavatel je rovněž povinen poskytnout placené volno na vzdělávání, školení a další formy přípravy k prohloubení kvalifikace zaměstnance, pokud je toto vzdělávání v souladu s potřebami zaměstnavatele. Toto volno zahrnuje také čas potřebný na dopravu do místa školení a zpět.

Dovolená na zotavenou a její výpočet

Zaměstnanec má ze zákona nárok na dovolenou na zotavenou, která představuje důležitou součást pracovněprávních vztahů. Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce, přičemž některé skupiny zaměstnanců mohou mít nárok na prodlouženou dovolenou. Například pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol mají nárok na 8 týdnů dovolené v kalendářním roce, zaměstnanci ve státní správě pak na 5 týdnů.

Typ placeného volna	Délka volna	Náhrada mzdy
Svatba zaměstnance	2 dny	100%
Narození dítěte	1 den	100%
Úmrtí přímého rodinného příslušníka	2 dny	100%
Stěhování	1 den	100%
Darování krve	1 den	100%

Pro výpočet nároku na dovolenou je klíčové splnění podmínky odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele. Za odpracovaný den se považuje den, ve kterém zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny. Do těchto dnů se započítávají i některé překážky v práci, jako je například doba čerpání dovolené, svátek či doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu.

Pokud zaměstnanec odpracuje celý kalendářní rok, vzniká mu nárok na plnou výměru dovolené. V případě, že pracovní poměr netrval celý rok, má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené, která se vypočítá jako jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru. Dovolená se přitom zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

Zaměstnavatel je povinen určit čerpání dovolené podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutné přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Pokud se dovolená poskytuje v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak.

Během čerpání dovolené má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí.

V případě nevyčerpání dovolené v daném kalendářním roce se tato dovolená převádí do následujícího roku. Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání převedené dovolené nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Pokud zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené ani do konce následujícího kalendářního roku, právo na tuto dovolenou nezaniká, ale zaměstnanec má možnost určit si čerpání dovolené sám a oznámit to písemně zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodnou na jiné době oznámení.

Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec nárok na proplacení nevyčerpané dovolené formou náhrady mzdy nebo platu. Tato náhrada se vypočítá stejným způsobem jako náhrada mzdy při čerpání dovolené, tedy ve výši průměrného výdělku.

Pracovní neschopnost a náhrada mzdy

Zaměstnanec má v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, a to v prvních 14 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti. První tři dny pracovní neschopnosti jsou takzvanou karenční dobou, během které zaměstnanci nenáleží žádná náhrada mzdy. Od čtvrtého dne pracovní neschopnosti až do konce druhého týdne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

Po uplynutí prvních 14 dnů pracovní neschopnosti přechází povinnost poskytování dávek na správu sociálního zabezpečení, která vyplácí nemocenské. Zaměstnanec má povinnost o vzniku pracovní neschopnosti neprodleně informovat svého zaměstnavatele a doručit mu příslušné potvrzení od lékaře. Nedodržení této povinnosti může být považováno za porušení pracovní kázně.

V souvislosti s pracovní neschopností je důležité zmínit, že zaměstnavatel má právo kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje stanovený léčebný režim. To zahrnuje především dodržování doby vycházek a přítomnost na uvedené adrese během pracovní neschopnosti. Porušení těchto pravidel může vést ke krácení nebo dokonce odnětí náhrady mzdy.

Zaměstnanec má během pracovní neschopnosti nárok i na další formy placeného volna, například v případě návštěvy lékaře nebo specializovaného zdravotnického zařízení. Toto volno se však nezapočítává do dnů pracovní neschopnosti a řídí se jinými pravidly. Zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu k vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, pokud ho nelze provést mimo pracovní dobu.

Specifickou situací je dlouhodobá pracovní neschopnost, která může trvat několik měsíců. V takovém případě je zaměstnanec chráněn zákoníkem práce před výpovědí během tzv. ochranné doby. Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď v době, kdy je uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla jako bezprostřední následek opilosti či zneužití návykových látek.

Pro zaměstnance je také důležité vědět, že během pracovní neschopnosti se jim nadále načítá dovolená, i když v menším rozsahu. První měsíc pracovní neschopnosti se započítává do odpracované doby pro účely dovolené v plném rozsahu, další dny už jen částečně. Zaměstnanec také nesmí během pracovní neschopnosti vykonávat práci, a to ani pro jiného zaměstnavatele, protože by se jednalo o porušení léčebného režimu a mohlo by dojít k postihu ze strany zaměstnavatele i správy sociálního zabezpečení.

V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se podmínky náhrady mzdy liší. Zaměstnavatel je v těchto případech povinen poskytovat náhradu mzdy od prvního dne pracovní neschopnosti, tedy bez karenční doby, a to ve výši 100 % průměrného výdělku. Navíc má zaměstnanec nárok na další náhrady související s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Překážky v práci na straně zaměstnance

Zákoník práce upravuje situace, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodů, které jsou na jeho straně, přičemž mu náleží pracovní volno, případně i náhrada mzdy. Tyto překážky v práci představují důležité osobní překážky, při kterých má zaměstnanec právo na pracovní volno. Mezi nejvýznamnější případy patří vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, kdy zaměstnavatel musí poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, pokud vyšetření nelze provést mimo pracovní dobu.

Významnou překážkou v práci je také svatba zaměstnance, kdy mu náleží pracovní volno s náhradou mzdy na dva dny, přičemž jeden den je určen na účast na svatebním obřadu. Narození dítěte představuje další důležitou překážku, kdy je otci poskytováno pracovní volno s náhradou mzdy na převoz matky do zdravotnického zařízení a zpět. V případě úmrtí rodinného příslušníka má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu dvou až čtyř dnů, podle stupně příbuzenského vztahu.

Péče o dítě je další významnou oblastí překážek v práci. Zaměstnanec má právo na pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení na vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění či úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Toto volno se poskytuje pouze jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den.

Mezi další důležité překážky patří přestěhování zaměstnance, kdy mu náleží pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, maximálně však dva dny. Vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru je také překážkou v práci, při které má zaměstnanec nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době.

Zvláštní kategorií jsou překážky z důvodu obecného zájmu, kam patří například výkon veřejné funkce, občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu či činnost dobrovolného hasiče. V těchto případech zaměstnavatel poskytuje pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Náhrada mzdy se poskytuje pouze v případech stanovených právními předpisy.

Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci pracovní volno i z jiných vážných důvodů, zejména k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které nelze vyřídit mimo pracovní dobu. Toto volno může být poskytnuto s náhradou mzdy nebo bez ní, záleží na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nebo na ustanovení v kolektivní smlouvě. V některých případech může zaměstnavatel požadovat od zaměstnance prokázání důvodu nepřítomnosti v práci, například potvrzením od lékaře nebo jiným relevantním dokladem.

Ošetřování člena rodiny a jeho podmínky

Zaměstnanec má ze zákona nárok na pracovní volno s náhradou mzdy při ošetřování člena rodiny, přičemž toto právo je zakotveno v zákoníku práce a souvisejících předpisech. Ošetřování člena rodiny je možné čerpat v případě, kdy se jedná o péči o nemocného člena domácnosti nebo péči o dítě mladší 10 let. Tato podpora je poskytována prostřednictvím nemocenského pojištění a zaměstnanec musí splňovat stanovené podmínky pro její získání.

Pro uznání nároku na ošetřovné musí být splněno několik základních předpokladů. Především musí být osoba, o kterou se pečuje, ve společné domácnosti s ošetřující osobou, výjimku tvoří pouze péče o dítě mladší 10 let jeho rodičem. Zdravotní stav ošetřované osoby musí podle lékaře nezbytně vyžadovat celodenní péči. V případě dětí se může jednat také o situace, kdy je dětské zařízení uzavřeno z nařízení příslušného orgánu, například při karanténě.

Zaměstnanec musí o potřebě ošetřování člena rodiny informovat svého zaměstnavatele bez zbytečného odkladu a doložit tuto skutečnost předepsaným tiskopisem od lékaře. Doba poskytování ošetřovného může trvat maximálně 9 kalendářních dnů, u osamělého zaměstnance pečujícího alespoň o jedno dítě do 16 let se tato doba prodlužuje na 16 kalendářních dnů. Během této doby má zaměstnanec nárok na náhradu příjmu ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Je důležité zmínit, že v průběhu ošetřování člena rodiny se mohou ošetřující osoby jednou vystřídat, aniž by se tím přerušila podpůrčí doba. Střídání je možné pouze jednou a musí být nahlášeno příslušné správě sociálního zabezpečení. Toto opatření umožňuje flexibilnější řešení rodinné situace, kdy se například rodiče mohou vystřídat v péči o nemocné dítě.

Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci bránit v čerpání ošetřovného, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Doba ošetřování člena rodiny se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. To znamená, že zaměstnanci se tato doba započítává do odpracované doby pro účely vzniku nároku na dovolenou. Zaměstnanec však nesmí během čerpání ošetřovného vykonávat výdělečnou činnost, ze které mu plyne příjem z pojistného na nemocenské pojištění.

V případě dlouhodobého ošetřování člena rodiny existuje také možnost čerpání dlouhodobého ošetřovného, které má odlišné podmínky a může trvat až 90 kalendářních dnů. Toto opatření je určeno pro případy závažnějších zdravotních stavů vyžadujících dlouhodobou péči po hospitalizaci. Pro získání dlouhodobého ošetřovného musí být splněny přísnější podmínky a je nutné potvrzení ošetřujícího lékaře o závažnosti zdravotního stavu ošetřované osoby.

Mateřská a rodičovská dovolená

V České republice je mateřská a rodičovská dovolená důležitým právem zaměstnanců, které je zakotveno v zákoníku práce. Mateřská dovolená je poskytována zaměstnankyním v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě po dobu 28 týdnů. V případě narození dvou nebo více dětí současně se tato doba prodlužuje na 37 týdnů. Zaměstnankyně obvykle nastupuje na mateřskou dovolenou šest až osm týdnů před očekávaným termínem porodu.

Během mateřské dovolené má zaměstnankyně nárok na peněžitou pomoc v mateřství, která je vyplácena z nemocenského pojištění. Výše této dávky činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Pro získání nároku na tuto dávku musí být žena v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou účastna nemocenského pojištění po dobu alespoň 270 dnů.

Po skončení mateřské dovolené má zaměstnanec či zaměstnankyně právo na rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená může být čerpána až do dosažení tří let věku dítěte. Během této doby má rodič nárok na rodičovský příspěvek, který je možné čerpat flexibilně podle vlastního uvážení. Celková výše rodičovského příspěvku činí 300 000 Kč (případně 450 000 Kč při vícečetném porodu).

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci či zaměstnankyni mateřskou i rodičovskou dovolenou na základě jejich žádosti. Po dobu čerpání mateřské a rodičovské dovolené je zaměstnanec chráněn před výpovědí ze strany zaměstnavatele. Po návratu z mateřské dovolené musí zaměstnavatel zařadit zaměstnankyni na její původní práci a pracoviště. Není-li to možné, musí ji zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě.

Zaměstnavatel je rovněž povinen poskytnout zaměstnankyni přestávky na kojení. Tyto přestávky se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnankyni, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, přísluší na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku dvě půlhodinové přestávky a v dalších třech měsících jedna půlhodinová přestávka za směnu.

V případě, že se zaměstnanec nebo zaměstnankyně rozhodne vrátit do práce dříve než po vyčerpání celé rodičovské dovolené, má zaměstnavatel povinnost jim to umožnit. Mnoho zaměstnavatelů dnes nabízí různé formy flexibilního pracovního uspořádání, jako je částečný úvazek nebo práce z domova, aby svým zaměstnancům usnadnili sladění pracovního a rodinného života. Tato opatření nejsou povinná ze zákona, ale stávají se stále běžnější součástí firemní kultury a benefitů.

Studijní volno a osobní rozvoj

V současné době je stále důležitější věnovat pozornost osobnímu rozvoji a vzdělávání zaměstnanců, což se odráží i v pracovněprávních vztazích. Zaměstnanci mají v České republice nárok na studijní volno, které jim umožňuje zvyšovat svou kvalifikaci a rozvíjet profesní dovednosti. Toto právo je zakotveno v zákoníku práce a představuje významný benefit, který může zaměstnanec využít pro své další vzdělávání.

Pracovní volno s náhradou mzdy je poskytováno zejména při účasti na povinném školení, přezkoušení nebo studiu při zaměstnání, které souvisí s výkonem práce. Zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu potřebném pro účast na školení, jiné formě přípravy nebo studiu, pokud je toto vzdělávání v souladu s potřebami zaměstnavatele. V případě, že se jedná o zvyšování kvalifikace zaměstnance, má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

Specifickou formou je také volno na přípravu a vykonání zkoušek v rámci studia při zaměstnání. Zaměstnanec má nárok na dva dny pracovního volna na přípravu a vykonání každé zkoušky na vysoké škole. V případě závěrečné zkoušky pak může čerpat až 20 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky nebo obhajoby diplomové práce.

Osobní rozvoj zaměstnanců může zahrnovat i jazykové vzdělávání, které je v dnešní globalizované ekonomice stále důležitější. Mnoho zaměstnavatelů proto poskytuje svým zaměstnancům možnost účastnit se jazykových kurzů v rámci pracovní doby nebo jim na toto vzdělávání poskytuje placené volno. Tento benefit není zákonem přímo stanoven, ale je často součástí firemních benefitů a kolektivních smluv.

Pro zaměstnavatele představuje poskytování studijního volna investici do lidského kapitálu, která se může pozitivně projevit na produktivitě práce a konkurenceschopnosti firmy. Zaměstnanci, kteří mají možnost se vzdělávat a rozvíjet své dovednosti, jsou obvykle více motivovaní a loajální ke svému zaměstnavateli. Navíc, kontinuální vzdělávání je v současné době nezbytné pro udržení kroku s technologickým pokrokem a měnícími se požadavky trhu práce.

V případě, že zaměstnanec studuje při zaměstnání, je důležité, aby se se zaměstnavatelem dohodl na podmínkách poskytování studijního volna předem. Často se uzavírá kvalifikační dohoda, která upravuje vzájemná práva a povinnosti. Tato dohoda může obsahovat například závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu po dokončení studia nebo povinnost uhradit náklady spojené se vzděláváním v případě předčasného ukončení pracovního poměru.

Zaměstnavatel může také požadovat, aby zaměstnanec prokázal účast na vzdělávání a jeho úspěšné absolvování. To je běžné zejména v případech, kdy zaměstnavatel hradí náklady na vzdělávání nebo poskytuje placené volno. Dokumentace o absolvovaném vzdělávání je důležitá i z hlediska evidence pracovní doby a správného výpočtu náhrady mzdy.

Placené volno je důkazem, že i v dnešní uspěchané době si zaměstnavatelé uvědomují, že odpočatý pracovník je spokojenější a výkonnější

Radmila Procházková

Náhrada mzdy při placeném volnu

Zaměstnanec má v rámci pracovněprávního vztahu nárok na náhradu mzdy při čerpání placeného volna, které je stanoveno zákoníkem práce a dalšími právními předpisy. Tato náhrada mzdy představuje finanční kompenzaci za dobu, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodů, které jsou uznány jako důležité osobní překážky v práci. Výše náhrady mzdy se zpravidla rovná průměrnému výdělku zaměstnance, který se vypočítává z předchozího kalendářního čtvrtletí.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu mzdy v plné výši průměrného výdělku například při svatbě zaměstnance, narození dítěte, úmrtí rodinného příslušníka nebo při stěhování v zájmu zaměstnavatele. V případě svatby má zaměstnanec nárok na dva dny placeného volna, přičemž za jeden den mu přísluší náhrada mzdy. Při narození dítěte má otec právo na placené volno k převozu matky do porodnice a zpět.

Při úmrtí blízkého rodinného příslušníka se poskytuje placené volno v rozsahu dvou až čtyř dnů, v závislosti na vztahu k zemřelému. Náhrada mzdy v těchto případech zahrnuje také nezbytně nutnou dobu na účast na pohřbu. V případě doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy na nezbytně nutnou dobu, maximálně však jeden den.

Specifickou kategorií je náhrada mzdy při pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce. V těchto případech zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, včetně případné doby na nezbytně nutnou cestu k lékaři. Zaměstnavatel je rovněž povinen poskytnout náhradu mzdy při výkonu veřejné funkce, například při předvolání k soudu jako svědek nebo při výkonu funkce člena volební komise.

Pro výpočet náhrady mzdy je rozhodující průměrný hodinový výdělek, který se stanovuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v předchozím kalendářním čtvrtletí. Do výpočtu se zahrnují všechny složky mzdy, včetně příplatků a odměn. Náhrada mzdy se poskytuje za pracovní dny, případně směny, které by zaměstnanec jinak odpracoval podle předem stanoveného rozvrhu pracovní doby.

Zaměstnavatel může v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu stanovit další případy placeného volna nad rámec zákonných povinností, například při významných životních jubileích nebo při péči o nemocné dítě nad rámec ošetřovného. V těchto případech může být výše náhrady mzdy stanovena odlišně od zákonné úpravy, nesmí však být nižší než zákonem stanovené minimum.

Důležité je také zmínit, že náhrada mzdy při placeném volnu podléhá zdanění stejně jako běžná mzda a započítává se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel je povinen evidovat čerpání placeného volna a související náhrady mzdy pro účely mzdového účetnictví a případné kontroly ze strany příslušných orgánů.

Státní svátky a dny pracovního klidu

V České republice mají zaměstnanci zákonné právo na placené volno během státních svátků a dnů pracovního klidu. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci ve dnech státních svátků náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, nebo část průměrného výdělku za mzdu nebo část mzdy, která zaměstnanci ušla v důsledku svátku. Toto ustanovení je zakotveno v zákoníku práce a představuje významnou součást pracovněprávních vztahů.

Za práci ve státní svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Náhradní volno musí být poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek. Místo náhradního volna se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku.

Mezi státní svátky v České republice patří významné dny připomínající důležité historické události a osobnosti. Zaměstnanec má nárok na placené volno během všech státních svátků, bez ohledu na to, na který den v týdnu připadají. V případě, že státní svátek připadne na běžný pracovní den, zaměstnanec není povinen do práce nastoupit a přísluší mu náhrada mzdy. Pokud však svátek připadne na den, kdy zaměstnanec podle rozvrhu směn nemá pracovat, náhrada mzdy mu nepřísluší.

Kromě státních svátků existují také ostatní dny pracovního klidu, během kterých mají zaměstnanci rovněž nárok na placené volno. Zaměstnavatel může nařídit práci ve svátek pouze výjimečně, a to v případech taxativně vymezených zákoníkem práce. Jedná se například o naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, práce ve spojích, nebo práce v nepřetržitých provozech.

Pro zaměstnance pracující ve směnném provozu začíná státní svátek nebo den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Trvání svátku je pak 24 hodin. V případě, že zaměstnanec čerpá dovolenou a na tuto dobu připadne svátek, tento den se do dovolené nezapočítává a dovolená se o tento den prodlužuje.

Zaměstnavatel je povinen přihlížet při plánování práce ve svátek k oprávněným zájmům zaměstnance a jeho rodinným povinnostem. Zvláštní ochrana před prací ve svátek je poskytována těhotným ženám a zaměstnancům pečujícím o děti. Práci ve svátek nelze nařídit mladistvým zaměstnancům, kromě případů jejich odborného výcviku.

Porušení ustanovení o poskytování placeného volna během státních svátků a dnů pracovního klidu ze strany zaměstnavatele může být považováno za správní delikt, za který může být uložena pokuta. Zaměstnanec má v takovém případě právo obrátit se na inspektorát práce nebo řešit situaci soudní cestou.

Pracovní volno při významných životních událostech

Zaměstnanec má ze zákona nárok na pracovní volno s náhradou mzdy při různých významných životních událostech. Mezi nejdůležitější případy patří vlastní svatba, na kterou má zaměstnanec nárok na dva dny pracovního volna, přičemž za jeden den mu přísluší náhrada mzdy. Při svatbě dětí je poskytován jeden den placeného volna, a to včetně účasti na obřadu. Stejné podmínky platí i v případě svatby rodičů.

V případě narození dítěte má otec právo na placené volno k převozu matky do zdravotnického zařízení a zpět. Při úmrtí blízkého rodinného příslušníka náleží zaměstnanci významné pracovní volno - konkrétně tři dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte, včetně jednoho dne na účast na pohřbu těchto osob. Při úmrtí rodiče nebo sourozence zaměstnance, rodiče nebo sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence zaměstnance má pracovník nárok na jeden den volna plus další den k účasti na pohřbu.

Zaměstnavatel je rovněž povinen poskytnout pracovní volno na nezbytně nutnou dobu při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení. Pokud se jedná o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, přísluší zaměstnanci také náhrada mzdy. Důležitou životní událostí je také promoce nebo jiné slavnostní zakončení studia, kdy zaměstnanec má nárok na placené volno v den konání události.

V případě náhlého onemocnění nebo úrazu má zaměstnanec právo na pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení. Toto volno se poskytuje jen jednomu z rodinných příslušníků, a to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den. Náhrada mzdy v tomto případě přísluší pouze při doprovodu manžela, druha nebo dítěte, stejně jako jiného rodinného příslušníka žijícího se zaměstnancem ve společné domácnosti.

Zaměstnavatel musí také uvolnit zaměstnance při vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které není možné provést mimo pracovní dobu. V takovém případě se poskytuje pracovní volno na nezbytně nutnou dobu s náhradou mzdy. Stejně tak má zaměstnanec nárok na placené volno při preventivních lékařských prohlídkách stanovených zvláštními právními předpisy.

Zvláštní kategorií je pak pracovní volno související s činností dárce při odběru krve a dalších biologických materiálů. Dárci krve přísluší volno s náhradou mzdy na dobu cesty k odběru, výkonu odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby. Pokud nedojde k odběru, poskytne se volno s náhradou mzdy pouze na nezbytně nutnou dobu.