Jméno a datum narození Jamese Hetfielda
James Alan Hetfield se narodil 3. srpna 1963 v kalifornském Downey, které se nachází v Los Angeles County. Jeho příchod na svět se odehrál v rodině, kde byl otec Virgil provozovatelem nákladní dopravy a matka Cynthia byla operní zpěvačkou. Toto spojení praktického a uměleckého světa později významně ovlivnilo Jamesův život a jeho hudební směřování. Malý James vyrůstal v prostředí, kde se mísily křesťanské hodnoty vědecké křesťanské církve, kterou vyznávala jeho matka, s každodenní realitou pracující americké rodiny.
Jméno James Alan dostal po svém strýci z matčiny strany, což bylo v rodině tradicí. Jeho dětství bylo poznamenáno přísnou náboženskou výchovou, která později významně ovlivnila texty mnoha písní Metallicy. V době Jamesova dospívání se rodina přestěhovala do Brea v Kalifornii, kde začal navštěvovat střední školu. Právě zde se poprvé setkal s hudbou, která měla formovat jeho budoucí kariéru.
Hetfieldovo dětství bylo poznamenáno tragickou událostí, když mu v roce 1979 zemřela matka na rakovinu. Tato ztráta, která přišla v jeho pouhých 16 letech, zanechala v mladém Jamesovi hlubokou stopu a stala se inspirací pro mnoho emotivních textů, které později napsal. Jméno Hetfield se brzy stalo synonymem pro syrový, autentický projev v metalové hudbě, což bylo částečně způsobeno právě jeho osobními zkušenostmi a prožitky z mládí.
Narození Jamese Hetfielda předznamenalo novou éru v historii heavy metalu. Jeho charakteristický hlas a schopnost psát chytlavé, ale zároveň těžké riffy se staly základním stavebním kamenem zvuku Metallicy. Jméno, které mu rodiče vybrali, se stalo legendou a datum jeho narození je pro fanoušky metalové hudby významným milníkem. James se narodil v době, kdy rock'n'roll procházel významnou transformací, a jeho příchod na svět jakoby předznamenal budoucí revoluci v metalové hudbě.
V kontextu jeho narození je zajímavé, že rok 1963 byl významným rokem pro americkou kulturu a hudbu. Ve stejném roce, kdy se James narodil, Beatles vydali své první album a americká hudební scéna procházela významnými změnami. Jméno James Alan Hetfield se tak narodilo do období, které předznamenalo kulturní revoluci, jejíž součástí se později sám stal jako frontman jedné z nejvlivnějších metalových kapel všech dob. Jeho datum narození tak symbolicky spojuje klasickou rockovou éru s nástupem nové, těžší a syrovější formy hudby, kterou později pomáhal definovat.
Dětství a hudební začátky v Kalifornii
James Alan Hetfield se narodil 3. srpna 1963 v Downey v Kalifornii jako syn Virgila Hetfielda, řidiče kamionu, a Cynthie Hetfieldové, operní zpěvačky. Jeho dětství bylo významně ovlivněno přísnou křesťanskou výchovou, jelikož jeho rodiče byli oddanými následovníky Křesťanské vědy. Toto náboženské přesvědčení zakazovalo jakoukoliv formu lékařské péče, což později významně ovlivnilo Jamesův pohled na život a jeho tvorbu.
V raném věku se James začal zajímat o hudbu, především díky vlivu své matky, která ho učila hrát na klavír a zpívat. V devíti letech začal brát lekce klasické kytary, ale brzy přešel na elektrickou kytaru, která ho fascinovala svým zvukem a možnostmi. Jeho první kapela se jmenovala Obsession, kterou založil se svými středoškolskými přáteli, když mu bylo pouhých třináct let.
Tragickým momentem v jeho životě byla smrt matky v roce 1979, kdy jí bylo pouhých 40 let. Zemřela na rakovinu, kterou odmítala léčit kvůli svému náboženskému přesvědčení. Tato událost Jamese hluboce poznamenala a vedla k jeho pozdějšímu odmítnutí náboženství. Po smrti matky se přestěhoval ke svému nevlastnímu bratrovi Davidovi do Brea v Kalifornii, kde pokračoval ve své hudební dráze.
V této době se James začal více ponořovat do heavymetalové scény. Inspirovali ho především kapely jako Black Sabbath, UFO, Thin Lizzy a Aerosmith. Během střední školy se seznámil s bubeníkem Ronem McGovneyem, se kterým začal jamovat a experimentovat s různými hudebními styly. Jeho zájem o metal se ještě prohloubil, když objevil britskou novou vlnu heavy metalu, zejména kapely jako Iron Maiden a Diamond Head.
V roce 1981 James odpověděl na inzerát v losangeleských novinách L.A. Recycler, který zveřejnil Lars Ulrich, mladý dánský bubeník hledající spoluhráče pro metalovou kapelu. Toto setkání se ukázalo jako osudové a položilo základy pro vznik Metallicy. Společně začali zkoušet v Ulrichově garáži, přičemž jejich první skladby byly silně ovlivněny britským heavy metalem a punk rockem.
Hetfield v této době pracoval jako pomocný dělník a rozvážeč, aby si vydělal na živobytí, zatímco se snažil rozjet svou hudební kariéru. Jeho odhodlání a vášeň pro hudbu ho držely nad vodou i v těch nejtěžších časech. První vystoupení s Metallicou se uskutečnilo v březnu 1982 v klubu Radio City v Anaheimu, což odstartovalo cestu, která měla změnit historii heavy metalu.
Lars Ulrich, mladý dánský bubeník žijící v Los Angeles, uveřejnil v roce 1981 inzerát v místních novinách The Recycler, ve kterém hledal spoluhráče pro založení metalové kapely. Na inzerát odpověděl James Hetfield, který v té době působil jako zpěvák a kytarista v kapele Leather Charm. Jejich první setkání nebylo příliš úspěšné, ale po několika týdnech se rozhodli spojit své síly a začít společně tvořit hudbu.
Původní sestava Metallicy se zformovala kolem této dvojice, když se k nim připojil kytarista Dave Mustaine a basista Ron McGovney. Název Metallica navrhl Ulrichův přítel Ron Quintana, který zvažoval použít toto jméno pro svůj metalový fanzin. Lars mu nabídl jiné názvy pro jeho časopis a Metallica si ponechal pro svou kapelu. První nahrávací session proběhla v garáži McGovneyho domu, kde nahráli demo Hit the Lights, které se později objevilo na kompilaci Metal Massacre I.
Počáteční období kapely bylo poznamenáno intenzivním zkoušením a vystupováním v malých klubech v oblasti Los Angeles. Metallica si rychle vybudovala pověst energické živé kapely, která kombinovala rychlost a agresivitu thrash metalu s melodickými prvky klasického heavy metalu. James Hetfield se postupně vypracoval z nejistého zpěváka v charismatického frontmana, zatímco Lars Ulrich neúnavně pracoval na zdokonalení své bubenické techniky.
Vztahy v kapele však nebyly ideální, především kvůli Mustainovým problémům s alkoholem a drogami. Jeho nevyzpytatelné chování a časté konflikty s ostatními členy vedly k napětí, které vyvrcholilo v roce 1983. Kapela se rozhodla Mustaina vyhodit a nahradit ho Kirkem Hammettem z kapely Exodus, což se ukázalo jako klíčové rozhodnutí pro budoucí směřování skupiny.
Ron McGovney také brzy opustil kapelu a byl nahrazen Cliffem Burtonem, výjimečně talentovaným basistou z oblasti San Francisca. Burton přinesl do kapely novou úroveň muzikality a jeho příchod významně ovlivnil zvuk a kompoziční styl Metallicy. Tato klasická sestava - Hetfield, Ulrich, Hammett a Burton - položila základy pro první alba Kill 'Em All a Ride the Lightning, která definovala thrash metalový žánr.
První měsíce existence Metallicy byly charakteristické intenzivním skládáním materiálu, přičemž většinu textů psal James Hetfield. Témata se často točila kolem smrti, destrukce, násilí a společenské kritiky, což perfektně zapadalo do vznikajícího thrash metalového hnutí. Lars Ulrich, jako syn tenisového profesionála Torbena Ulricha, přinesl do kapely evropský pohled na metal a významně ovlivnil její business strategii a umělecké směřování.
Charakteristický hlasový projev a kytarový styl
James Hetfield je známý svým charakteristickým hlasovým projevem, který se během let významně vyvíjel. V počátcích Metallicy byl jeho hlas syrovější a agresivnější, což perfektně ladilo s thrash metalovým zvukem kapely. Jeho vokální styl se vyznačuje schopností přecházet mezi čistým zpěvem a drsnějším, téměř řvavým projevem, který se stal jeho poznávacím znamením. V průběhu 90. let, zejména s vydáním Black Album, začal Hetfield experimentovat s melodičtějším zpěvem a širším vokálním rozsahem.
| Parametr |
James Hetfield |
| Celé jméno |
James Alan Hetfield |
| Datum narození |
3. srpna 1963 |
| Místo narození |
Downey, Kalifornie, USA |
| Pozice v Metallice |
Hlavní zpěvák, rytmická kytara |
| Člen Metallicy od |
1981 |
| Hudební nástroje |
Kytara, zpěv, piano |
| Charakteristický styl |
Thrash metal, heavy metal |
| Významné skladby |
Enter Sandman, Master of Puppets, Nothing Else Matters |
Jeho hlasový projev je také charakteristický výraznou artikulací a schopností předat emocionální náboj písní. Zejména v baladách jako Nothing Else Matters nebo The Unforgiven prokázal svou všestrannost jako zpěvák, když dokázal přejít z agresivního stylu do jemnějších poloh. Hetfieldův hlas je také známý svou vytrvalostí - dokáže zpívat několikahodinové koncerty bez výrazné únavy nebo ztráty kvality.
Co se týče kytarového stylu, James Hetfield je především rytmický kytarista par excellence. Jeho precizní downpicking technika se stala legendární a ovlivnila celou generaci metalových kytaristů. Jeho schopnost hrát složité rytmické vzorce ve vysokých tempech, přitom udržet pevný timing a čistotu tónu, je obdivuhodná. Charakteristickým prvkem jeho hry je také používání palm mutingu, který vytváří ten typický těžký zvuk Metallicy.
Hetfieldův kytarový styl se vyznačuje také výbornou synchronizací s bicími, což vytváří charakteristický těžký groove Metallicy. Jeho riffing je postavený na komplexních rytmických strukturách, často využívajících alterované power chordy a chromatické postupy. V průběhu let vyvinul jedinečný přístup k kompozici kytarových partů, kde kombinuje agresivní thrashové riffy s melodičtějšími pasážemi.
Významným aspektem jeho hry je také práce s dynamikou, kdy střídá tiché, atmosférické pasáže s výbušnými, energickými částmi. Jeho kytarový zvuk je charakteristický použitím upravených EMG pickupů a zesilovačů Mesa Boogie, které mu pomáhají dosáhnout jeho typického wall of sound efektu. V pozdějších letech Metallicy začal více experimentovat s různými zvukovými efekty a alternativními laděními, což přispělo k rozšíření zvukové palety kapely.
Kombinace jeho vokálního projevu a kytarové techniky vytváří charakteristický sound, který je okamžitě rozpoznatelný. Jeho schopnost současně zpívat a hrát komplexní kytarové party je obdivuhodná, zejména když uvážíme technickou náročnost mnoha skladeb Metallicy. Tato všestrannost z něj dělá jednoho z nejvýraznějších frontmanů v historii metalové hudby.
Osobní boj s alkoholismem a léčba
James Hetfield, frontman legendární skupiny Metallica, prošel během své kariéry několika náročnými obdobími, přičemž jeho boj s alkoholismem patřil k těm nejnáročnějším. V roce 2001 se zpěvák rozhodl podstoupit léčbu závislosti, která výrazně ovlivňovala nejen jeho osobní život, ale i fungování celé kapely. Hetfield otevřeně přiznal, že alkohol pro něj představoval způsob, jak se vyrovnat s tlakem slávy a náročným životním stylem rockové hvězdy.
Léčebný program v rehabilitačním centru trval jedenáct měsíců, během kterých byla činnost Metallicy prakticky pozastavena. Tento čas využil k intenzivní práci na sobě samém, kdy se musel postavit svým démonům a přehodnotit životní priority. Proces uzdravování nebyl jednoduchý - zpěvák musel čelit svým nejhlubším strachům a traumatům z dětství, včetně složitého vztahu s rodiči a jejich striktní náboženské výchovy.
Po návratu z léčebny se Hetfield musel znovu učit fungovat v kapele i v běžném životě bez alkoholu. Změnil kompletně svůj životní styl - začal se více věnovat rodině, našel si nové koníčky jako je včelařství a práce se dřevem, které mu pomáhají udržovat rovnováhu. Důležitou součástí jeho recovery procesu se stalo pravidelné cvičení a zdravá strava.
V dokumentu Some Kind of Monster můžeme vidět intimní pohled na toto období, kdy se kapela potýkala s vnitřními konflikty a nejistotou ohledně budoucnosti. Hetfieldova střízlivost přinesla do kapely novou dynamiku - musel se naučit komunikovat své pocity a potřeby jiným způsobem než dříve. Vztahy mezi členy kapely se postupně proměnily v zdravější a otevřenější.
V roce 2019 došlo k dalšímu kritickému momentu, kdy se Hetfield musel vrátit na léčení. Kapela byla nucena zrušit plánované turné po Austrálii a Novém Zélandu. Tento krok ukázal, že boj se závislostí je celoživotní proces, který vyžaduje neustálou pozornost a péči. Podpora od fanoušků a členů kapely byla v tomto období klíčová - Lars Ulrich, Kirk Hammett a Robert Trujillo stáli při svém frontmanovi a poskytli mu potřebný prostor pro zotavení.
Dnes James Hetfield otevřeně mluví o své cestě k střízlivosti a snaží se inspirovat ostatní, kteří bojují s podobnými démony. Jeho příběh ukazuje, že i rockové hvězdy jsou zranitelné a potřebují pomoc. Střízlivost se stala nedílnou součástí jeho identity a ovlivnila i tvůrčí proces Metallicy - texty písní získaly hlubší osobní rozměr a často reflektují témata vnitřních bojů a překonávání překážek. Hetfield se stal vzorem pro mnoho lidí, kteří se potýkají se závislostí, a jeho otevřenost v této otázce pomohla odstigmatizovat problematiku závislosti v rockovém světě.
James Hetfield je skutečný mistr svého řemesla, jeho hlas je jako bouře, která otřásá celým světem metalu
Tomáš Beroun
Nejznámější písně s Hetfieldovým zpěvem
James Hetfield propůjčil svůj charakteristický hlas mnoha ikonickým skladbám Metallicy, které se staly nedílnou součástí metalové historie. Nothing Else Matters představuje jednu z nejznámějších balad, kde Hetfieldův emotivní vokální projev dokonale vystihuje zranitelnost a upřímnost textu. Píseň původně napsal jako osobní vzkaz své tehdejší přítelkyni a neměla být vůbec vydána, ale nakonec se stala jedním z největších hitů kapely. Enter Sandman je další skladbou, kde Hetfieldův hlas dominuje svou silou a charakteristickým zabarvením. Temný příběh o nočních můrách a dětských obavách podtrhuje zpěvákova schopnost vyprávět příběhy prostřednictvím hudby.
Nezapomenutelnou klasikou je také Master of Puppets, kde Hetfield předvádí své vokální schopnosti v plné síle, od agresivních veršů až po melodické refrény. Text pojednávající o závislosti a manipulaci získává díky jeho interpretaci ještě větší hloubku. The Unforgiven, série tří písní napříč různými alby, ukazuje Hetfieldovu všestrannost jako zpěváka. Každá verze přináší jiný pohled na stejné téma, přičemž jeho hlas se perfektně přizpůsobuje náladě jednotlivých skladeb.
Fade to Black patří mezi první balady Metallicy, kde Hetfield prokázal, že dokáže zpívat i jemnější pasáže. Jeho hlas zde přechází od tichých, introspektivních momentů až po silné, emocionální vrcholy. One je další ukázkou jeho vypravěčského talentu, kde through zpěvem vypráví tragický příběh vojáka uvězněného ve vlastním těle. Dramatický vývoj skladby od klidného začátku až po intenzivní závěr dokonale demonstruje Hetfieldovy vokální schopnosti.
Seek and Destroy z prvního alba Kill 'Em All představuje surovou energii mladého Hetfielda, kde jeho hlas ještě není tak vybroušený jako v pozdějších letech, ale už tehdy měl charakteristický sound. For Whom the Bell Tolls ukazuje jeho schopnost propojit melodický zpěv s agresivnějšími pasážemi. Píseň Sad But True je dalším příkladem, kde Hetfieldův hlas dokonale zapadá do těžkého, pomalého groove metalu.
V novější tvorbě vyniká například The Day That Never Comes, kde Hetfield předvádí vyzrálý vokální výkon kombinující melodické pasáže s intenzivními refrény. Atlas, Rise! z alba Hardwired... to Self-Destruct ukazuje, že i po letech dokáže Hetfield držet vysokou úroveň zpěvu a energie. Moth Into Flame je další ukázkou jeho současného vokálního projevu, kde kombinuje agresivní verše s chytlavými refrény. Jeho hlas zraje jako víno a v některých ohledech zní dokonce lépe než v mladších letech, což dokazuje i na nejnovějším albu 72 Seasons, zejména v písních jako Screaming Suicide nebo If Darkness Had a Son.
Nehoda s ohněm během koncertu 1992
Během koncertu Metallicy v Montrealu 8. srpna 1992 došlo k tragické nehodě, která navždy změnila život Jamese Hetfielda. Kapela tehdy vystupovala na společném turné s Guns N' Roses, když se během písně Fade to Black stal osudný incident. Hetfield stál na pódiu v místě, kde měla vyšlehnout pyrotechnika, o čemž však nevěděl kvůli změně choreografie show. V okamžiku odpalu se ocitl přímo v plamenech, které způsobily závažné popáleniny druhého a třetího stupně na jeho levé paži, tváři a rukou.
Záchranáři museli zpěváka okamžitě transportovat do nemocnice, kde strávil několik týdnů. Následky nehody byly natolik vážné, že Metallica musela zrušit několik následujících koncertů turné. James se potýkal nejen s fyzickou bolestí, ale také s psychickými následky traumatu. Po této události se kapela rozhodla výrazně omezit používání pyrotechnických efektů během svých vystoupení a zpřísnila bezpečnostní opatření na svých koncertech.
Rekonvalescence byla dlouhá a náročná. Hetfield musel podstoupit několik operací a intenzivní rehabilitaci. Během léčby nemohl hrát na kytaru, což pro něj jako frontmana bylo extrémně frustrující. V tomto období ho při koncertech na pozici rytmické kytary zastupoval John Marshall z Metal Church. James se však nevzdával a jeho odhodlání vrátit se na pódia bylo silnější než bolest.
Tato nehoda měla paradoxně i pozitivní dopad na kapelu. Během nucené pauzy měli členové čas přehodnotit své priority a vztahy v kapele. Hetfield později přiznal, že tato událost byla jedním z impulzů, které ho přiměly zamyslet se nad svým životním stylem a později ho motivovaly k léčbě ze závislosti na alkoholu. Incident také vedl k větší pokoře a uvědomění si křehkosti života.
Po návratu na pódia byl James nucen změnit způsob hraní a zpěvu. Musel se naučit pracovat s jizvami a omezenou pohyblivostí levé ruky. Přesto se dokázal plně vrátit ke koncertování a nahrávání. Tato zkušenost se později promítla i do textů některých písní Metallicy, kde Hetfield zpracovával své trauma a bolest. Nehoda se stala součástí historie kapely a připomínkou toho, jak tenká je hranice mezi spektakulární show a tragédií.
V následujících letech se James Hetfield stal velkým zastáncem bezpečnosti na koncertech a aktivně se podílel na vytváření bezpečnostních standardů pro pyrotechnické efekty v hudebním průmyslu. Jeho zkušenost přispěla k celkovému zlepšení bezpečnostních opatření na rockových koncertech po celém světě.
Vztah s rodinou a soukromý život
James Hetfield prošel během svého života několika složitými obdobími, která významně ovlivnila jeho vztahy s rodinou. V roce 1988 se oženil s Francescou Hetfieldovou, se kterou má tři děti - Cali (narozena 1998), Castor (narozen 2000) a Marcella (narozena 2002). Jeho manželství s Francescou představuje stabilní prvek v jeho životě, zejména v době, kdy se potýkal se závislostí na alkoholu.
Vztah s vlastními rodiči byl komplikovaný, především kvůli striktní křesťanské výchově. Jeho matka Cynthia zemřela na rakovinu, když mu bylo pouhých šestnáct let, což ho hluboce poznamenalo a ovlivnilo jeho pozdější tvorbu. Odmítnutí léčby jeho matkou z náboženských důvodů vedlo k Jamesovu pozdějšímu odmítání organizovaného náboženství. Vztah s otcem Virgilem byl vzdálený a po matčině smrti se ještě více zkomplikoval.
V roce 2001 nastalo v Hetfieldově životě zlomové období, kdy nastoupil do protialkoholní léčebny. Tento krok významně ovlivnil nejen jeho osobní život, ale i vztahy v kapele. Podpora rodiny, zejména manželky Francescy, byla v tomto období klíčová pro jeho úspěšnou rehabilitaci. Po návratu z léčebny se Hetfield začal více věnovat své rodině a omezil koncertní aktivity Metallicy.
James se svou rodinou žije v Vail v Coloradu, kam se přestěhovali z San Francisca v roce 2016. Toto rozhodnutí bylo motivováno především touhou po klidnějším životním stylu a lepším prostředí pro výchovu dětí. V Coloradu se věnuje svým koníčkům, mezi které patří lov, customizace automobilů a včelařství. Jeho děti vyrůstaly v relativně normálním prostředí, daleko od záře reflektorů showbyznysu.
Hetfield je známý svou vášní pro automobily a motocykly, což sdílí se svým synem Castorem. Společně pracují na renovacích klasických vozů v jejich domácí dílně. Jeho dcera Cali se věnuje umění a hudbě, zatímco nejmladší Marcella projevuje zájem o sport a outdoor aktivity.
V posledních letech se James otevřeně vyjadřuje k důležitosti mentálního zdraví a rodinné podpory. Pravidelně navštěvuje terapii a podporuje různé organizace pomáhající lidem s závislostmi. Jeho rodina zůstává jeho hlavní prioritou, což se projevuje i v plánování koncertních turné Metallicy, které jsou nyní organizovány s ohledem na rodinný život všech členů kapely.
Přestože je James Hetfield světoznámou rockovou hvězdou, v soukromí se snaží žít běžným životem a věnovat maximum času své rodině. Jeho zkušenosti s vlastním dětstvím ho motivovaly k tomu, aby byl pro své děti přítomným a podporujícím otcem. Pravidelně se účastní školních akcí svých dětí a podporuje je v jejich vlastních zájmech a kariérních cestách, aniž by na ně vyvíjel tlak kvůli své slávě.
James Hetfield jako frontman Metallicy dosáhl se skupinou mimořádných úspěchů a získal bezpočet prestižních ocenění. Kapela pod jeho vedením prodala více než 125 milionů alb po celém světě, což ji řadí mezi nejúspěšnější hudební skupiny všech dob. První významné uznání přišlo s albem Master of Puppets v roce 1986, které je dodnes považováno za jedno z nejvlivnějších metalových alb historie. Hetfieldův charakteristický vokální projev a textařský talent významně přispěly k devíti cenám Grammy, které Metallica získala.
Průlomovým momentem v kariéře bylo vydání tzv. Black Album v roce 1991, které se stalo nejprodávanějším albem v historii Nielsen SoundScan a prodalo se ho přes 16 milionů kopií jen v USA. Hetfieldovy písně jako Enter Sandman, Nothing Else Matters a The Unforgiven se staly rockovými hymnami a dostaly se na přední příčky hitparád po celém světě. V roce 2009 byl James spolu s ostatními členy kapely uveden do Rock and Roll Hall of Fame, což představuje jeden z vrcholů jeho kariéry.
Pod Hetfieldovým vedením Metallica získala také několik cen MTV Video Music Awards, včetně ocenění za ikonické videoklipy k písním, které James nejen nazpíval, ale také napsal. Jeho přínos heavy metalové scéně byl oceněn i prestižní cenou Polar Music Prize, kterou Metallica obdržela v roce 2018. Toto ocenění je považováno za Nobelovu cenu za hudbu a podtrhuje Hetfieldův význam v hudebním průmyslu.
Během své kariéry s Metallicou se James podílel na vytvoření osmi po sobě jdoucích studiových alb, která se umístila na první příčce Billboard 200, což je rekord, který dosud nebyl překonán. Jeho schopnost kombinovat agresivní vokály s melodickými pasážemi a působivými texty přinesla kapele uznání i v mainstreamových médiích. Metallica pod jeho vedením vystupovala na největších stadionech světa a headlinovala nejvýznamnější hudební festivaly.
V roce 2020 získala Metallica prestižní švédskou hudební cenu Polar Music Prize, přičemž porota vyzdvihla zejména Hetfieldův přínos k vývoji metalového žánru. Jeho texty, které často reflektují osobní boje, společenská témata a existenciální otázky, byly oceněny kritiky i fanoušky. Hetfieldův vliv na rockovou hudbu byl potvrzen i tím, že časopis Rolling Stone ho zařadil mezi 100 nejlepších zpěváků všech dob.
Kromě komerčních úspěchů a ocenění se Hetfieldovi s Metallicou podařilo dosáhnout i řady charitativních úspěchů. Založili nadaci All Within My Hands Foundation, která podporuje vzdělávání v oblasti hudby a pomáhá potřebným komunitám. Tato činnost jim vynesla několik humanitárních ocenění a potvrdila jejich význam i mimo hudební sféru.
Hetfieldovy vedlejší hudební projekty
James Hetfield se během své dlouhé kariéry věnoval i několika vedlejším hudebním projektům mimo Metallicu. V roce 1997 spolupracoval s Jerry Cantrellem z Alice in Chains na písni Would? pro tribute album skupiny Alice in Chains. Tato spolupráce ukázala Hetfieldovu všestrannost a schopnost přizpůsobit svůj charakteristický vokální styl jinému hudebnímu žánru.
Významným projektem byla také jeho účast na nahrávání alba Garage Inc., kde kromě coververzí s Metallicou nazpíval i několik sólových skladeb. Mezi nimi vyniká především jeho interpretace klasické skladby Whiskey in the Jar, která získala značnou popularitu a ukázala Hetfieldův zájem o tradiční hudbu.
V roce 2000 se Hetfield podílel na projektu Spastik Children, kde hrál na basovou kytaru. Tato punková formace, kterou tvořil společně s bývalým bubeníkem Metallicy Larsem Ulrichem a kytaristou Jimem Martinem, vystupovala především v sanfranciských klubech. Ačkoliv skupina nikdy nevydala oficiální album, jejich živá vystoupení se stala legendárními mezi fanoušky.
Hetfield také spolupracoval s country zpěvákem Waylon Jenningsem na předělávce skladby Don't You Think This Outlaw Bit's Done Got Out of Hand. Tato neobvyklá spolupráce demonstrovala Hetfieldův respekt k country hudbě a jeho schopnost překračovat žánrové hranice. Jeho láska ke country a jižanskému rocku se projevila i v několika skladbách Metallicy, především na albu Load a Reload.
V roce 2006 se podílel na projektu Governor's Ball, kde vystoupil společně s několika dalšími významnými rockovými muzikanty. Zde předvedl své schopnosti nejen jako zpěvák, ale i jako kytarista v jam sessions s různými hudebníky. Tato událost ukázala jeho všestrannost a schopnost spontánně spolupracovat s různými hudebníky.
Hetfield také občas vystupuje jako hostující umělec na koncertech jiných kapel. Například se objevil na pódiu s Corrosion of Conformity a Primus, kde předvedl své charakteristické vokály v kombinaci s odlišnými hudebními styly. Jeho spolupráce s různými umělci napříč žánry ukazuje, že není omezen pouze na heavy metal.
V posledních letech se Hetfield více zaměřuje na produkční práci a pomáhá mladým kapelám v jejich rozvoji. Jeho studio v San Franciscu slouží jako inkubátor pro nové talenty a James zde často působí jako mentor pro začínající muzikanty. Tato role mu umožňuje předávat své bohaté zkušenosti další generaci a zároveň zůstávat v kontaktu s aktuálními trendy v hudebním průmyslu.
