Daň z příjmu 2024: Přehledný průvodce novými sazbami

Základní sazba daně z příjmu 15%

Základní sazba daně z příjmu fyzických osob v České republice činí 15 % a vztahuje se na většinu běžných příjmů občanů. Tato sazba se aplikuje na takzvaný daňový základ, který vzniká po odečtení všech uznatelných výdajů a dalších zákonných odpočtů. Je důležité si uvědomit, že patnáctiprocentní zdanění představuje výchozí hodnotu pro výpočet daňové povinnosti, přičemž skutečná efektivní míra zdanění může být díky různým slevám a odpočtům výrazně nižší.

Pro zaměstnance se daň počítá z takzvané superhrubé mzdy, která zahrnuje hrubou mzdu navýšenou o povinné odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. V praxi to znamená, že základem daně je částka odpovídající přibližně 134 % hrubé mzdy. Mnoho poplatníků může využít různých daňových slev, přičemž nejčastěji uplatňovanou je základní sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně. Tato sleva významně snižuje výslednou daňovou povinnost a pro osoby s nižšími příjmy může znamenat, že fakticky na dani z příjmu neodvedou nic.

Patnáctiprocentní sazba se vztahuje také na příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Podnikatelé a živnostníci mají možnost uplatnit buď skutečné výdaje, nebo využít takzvané výdajové paušály, které mohou podle typu činnosti dosahovat až 80 % příjmů. Tento systém významně zjednodušuje daňovou administrativu a pro mnoho drobných podnikatelů představuje výhodnou alternativu k vedení kompletního účetnictví.

V kontextu českého daňového systému je patnáctiprocentní sazba považována za relativně mírnou v porovnání s mnoha jinými evropskými zeměmi. Důležité je však připomenout, že kromě daně z příjmu musí poplatníci odvádět také sociální a zdravotní pojištění, které v součtu představuje významnou část celkových odvodů. Pro zaměstnance činí tyto odvody 11 % z hrubé mzdy, zatímco osoby samostatně výdělečně činné odvádějí 29,2 % z vyměřovacího základu.

Systém zdanění příjmů patnáctiprocentní sazbou doplňují různé další mechanismy, jako je možnost společného zdanění manželů, odpočty na děti nebo daňové zvýhodnění na vyživované děti. Tyto nástroje mají za cíl zohlednit sociální situaci poplatníků a podpořit rodiny s dětmi. V případě vysokých příjmů přesahujících zákonem stanovený limit se uplatňuje také solidární zvýšení daně, které představuje dodatečné zdanění nadlimitních příjmů. Celý systém je navržen tak, aby kombinoval přiměřenou míru zdanění s možností zohlednit individuální situaci každého poplatníka a současně zajistil dostatečný příjem do státního rozpočtu.

Solidární daň pro vysoké příjmy 23%

V České republice se od roku 2024 významně mění systém zdanění vysokých příjmů, kdy původní 7% solidární daň nahrazuje nová 23% daňová sazba pro nadstandardní příjmy. Tato progresivní daň se vztahuje na příjmy převyšující 48násobek průměrné mzdy, což v roce 2024 představuje částku přibližně 1,93 milionu korun ročně. Jedná se o zásadní změnu v daňovém systému, která má přímý dopad na vysokopříjmové skupiny obyvatel.

Základní sazba daně z příjmu fyzických osob zůstává na úrovni 15%, ale při překročení zmíněného limitu se na částku nad tento limit uplatní vyšší 23% sazba. V praxi to znamená, že poplatník s ročním příjmem například 2,5 milionu korun bude platit 15% daň z částky do 1,93 milionu korun a 23% z rozdílu, tedy ze zbývajících 570 tisíc korun. Tento systém progresivního zdanění má za cíl zajistit větší příjmy do státního rozpočtu od nejvíce vydělávajících občanů.

Pro správný výpočet daňové povinnosti je důležité znát, že do rozhodného příjmu se započítávají nejen příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), ale také příjmy ze samostatné činnosti (podnikání). Poplatníci musí tento zvýšený odvod zohlednit již při výpočtu měsíčních záloh na daň, aby se vyhnuli případnému vysokému nedoplatku při ročním zúčtování. Zaměstnavatelé jsou povinni automaticky upravit výpočet měsíčních záloh u zaměstnanců, jejichž příjem překračuje stanovený limit.

Nová úprava solidární daně významně ovlivňuje také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které musí pečlivě sledovat své příjmy a případně upravit výši placených záloh. Důležité je si uvědomit, že při překročení limitu se vyšší sazba aplikuje pouze na částku převyšující stanovený práh, nikoliv na celý příjem. To znamená, že efektivní daňová sazba bude vždy nižší než 23%.

Systém obsahuje také různé možnosti daňové optimalizace, jako jsou odpočty na penzijní připojištění, životní pojištění nebo dary. Tyto odpočty mohou pomoci snížit celkový základ daně, ale nemají vliv na samotnou aplikaci 23% sazby při překročení stanoveného limitu. Poplatníci s vysokými příjmy by měli věnovat zvýšenou pozornost daňovému plánování a případně konzultovat své možnosti s daňovými poradci.

V kontextu mezinárodního srovnání není česká 23% sazba pro vysoké příjmy nijak výjimečná, mnoho evropských zemí uplatňuje podobné nebo dokonce vyšší sazby pro nadstandardní příjmy. Tento systém progresivního zdanění odpovídá současným trendům v daňové politice vyspělých zemí a přispívá k větší daňové spravedlnosti. Změna v systému zdanění vysokých příjmů představuje významný krok k modernizaci českého daňového systému a jeho přiblížení standardům vyspělých evropských ekonomik.

Slevy na dani a daňové zvýhodnění

Daňový systém České republiky nabízí různé možnosti, jak optimalizovat svou daňovou povinnost prostřednictvím slev na dani a daňového zvýhodnění. Základní sleva na poplatníka činí 30 840 Kč ročně, přičemž na tuto slevu má nárok každý, kdo v daném roce dosáhl zdanitelných příjmů. Tato částka se odečítá od vypočtené daně, nikoliv od základu daně, což je důležitý rozdíl, který mnoho lidí často přehlíží.

Významnou úlevu představuje sleva na manžela či manželku ve výši 24 840 Kč ročně, kterou lze uplatnit v případě, že partner/ka žijící ve společné domácnosti nedosáhl/a vlastních příjmů přesahujících 68 000 Kč za rok. Do těchto příjmů se nezapočítávají dávky státní sociální podpory, což může být výhodné například pro rodiny, kde jeden z partnerů je na rodičovské dovolené.

Studenti mohou využít slevu na studenta ve výši 4 020 Kč ročně, pokud se soustavně připravují na budoucí povolání studiem až do věku 26 let, v případě doktorského studia až do 28 let. Držitelé průkazu ZTP/P mají nárok na slevu 16 140 Kč ročně, což představuje významnou podporu pro osoby se zdravotním postižením.

Velmi důležitým prvkem daňového systému je daňové zvýhodnění na vyživované děti, které se každoročně upravuje. Na první dítě lze uplatnit částku 15 204 Kč ročně, na druhé dítě 22 320 Kč a na třetí a každé další dítě 27 840 Kč ročně. Specifikem daňového zvýhodnění na děti je možnost vzniku daňového bonusu, pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost.

Pro pracující důchodce je podstatná informace, že mohou uplatnit základní slevu na poplatníka i v případě, že pobírají starobní důchod. Toto pravidlo bylo v minulosti předmětem změn, ale v současnosti je možné tuto slevu využít bez omezení. Zaměstnanci mohou navíc uplatnit slevu za umístění dítěte, tzv. školkovné, a to až do výše minimální mzdy za každé dítě.

Výpočet celkové daňové povinnosti probíhá tak, že se nejprve stanoví základ daně, z něj se vypočte 15% daň, od které se následně odečtou všechny uplatnitelné slevy na dani. Teprve poté se případně přičítá daňové zvýhodnění na děti, které může vést k daňovému bonusu. Je důležité zmínit, že některé slevy nelze kombinovat a některé mají své specifické podmínky pro uplatnění.

Pro osoby samostatně výdělečně činné je relevantní také možnost uplatnění slevy na evidenci tržeb, která činí jednorázově až 5 000 Kč. Tato sleva má kompenzovat náklady spojené se zavedením elektronické evidence tržeb, přestože v současnosti je její povinnost pozastavena.

Výpočet základu daně ze superhrubé mzdy

Základ daně ze superhrubé mzdy představuje klíčový prvek při výpočtu daňové povinnosti zaměstnance. Superhrubá mzda se vypočítá jako hrubá mzda navýšená o povinné odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Konkrétně se jedná o navýšení o 33,8 % (24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění). Tento koncept byl zaveden s cílem transparentněji ukázat skutečné náklady zaměstnavatele na zaměstnance.

Pro praktický výpočet základu daně je třeba vzít hrubou mzdu a vynásobit ji koeficientem 1,338. Například při hrubé mzdě 35 000 Kč bude superhrubá mzda činit 46 830 Kč. Z této částky se následně počítá samotná daň z příjmu, která v současnosti činí 15 %. V případě nadstandardních příjmů se uplatňuje také solidární zvýšení daně, které se týká příjmů převyšujících stanovený limit.

Při výpočtu základu daně je důležité zohlednit všechny složky mzdy, včetně různých příplatků, odměn a benefitů, které podléhají zdanění. Do základu daně se započítávají také nepeněžní příjmy, jako například služební automobil používaný pro soukromé účely, kde se přičítá 1 % z pořizovací ceny vozidla měsíčně k základu daně.

Zaměstnavatel má povinnost každý měsíc vypočítat a odvést zálohu na daň z příjmu. Před samotným výpočtem daně lze uplatnit různé slevy na dani a daňová zvýhodnění. Nejčastěji využívanou slevou je základní sleva na poplatníka, která v současnosti činí 30 840 Kč ročně. Další významnou položkou je daňové zvýhodnění na vyživované děti, jehož výše se odvíjí od počtu dětí.

Pro optimalizaci daňové povinnosti je vhodné využít všech dostupných zákonných možností. Mezi ně patří například odpočty úroků z hypotečního úvěru, příspěvků na penzijní připojištění či životní pojištění, darů na veřejně prospěšné účely nebo odpočet za odborné vzdělávání. Tyto položky snižují základ daně před samotným výpočtem daňové povinnosti.

V případě ročního zúčtování daně nebo podání daňového přiznání se provádí komplexní výpočet zahrnující veškeré zdanitelné příjmy a uplatnitelné odpočty. Je důležité mít na paměti, že některé benefity a příjmy mohou být od daně osvobozeny, například příspěvek na stravování do zákonem stanovené výše nebo příspěvek na rekreaci do 20 000 Kč ročně. Správné určení základu daně a následný výpočet daňové povinnosti vyžaduje důkladnou znalost daňových předpisů a aktuálních sazeb.

Termíny podání daňového přiznání

Daňové přiznání je nutné podat v zákonem stanovených termínech, které se liší podle typu poplatníka a způsobu podání. Základní termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů je 1. dubna následujícího roku. Tento termín platí pro všechny fyzické osoby, které podávají přiznání samostatně bez daňového poradce. Pokud tento den připadne na víkend nebo státní svátek, posouvá se termín na následující pracovní den.

V případě, že se poplatník rozhodne využít služeb daňového poradce nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání až do 1. července. Je však důležité pamatovat na to, že plná moc udělená daňovému poradci musí být finančnímu úřadu doručena nejpozději do 1. dubna, jinak původní termín zůstává v platnosti.

Pro podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné je zvláště důležité dodržet tyto termíny, protože pozdní podání daňového přiznání může vést k finančním sankcím. Pokuta za pozdní podání začíná na 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, maximálně však do výše 5 % stanovené daně. Minimální pokuta činí 500 Kč a maximální 300 000 Kč.

Daň je splatná ve stejném termínu jako podání daňového přiznání. To znamená, že nejpozději v den podání přiznání musí být daň připsána na účet příslušného finančního úřadu. V případě elektronického podání je možné využít datovou schránku nebo portál Moje daně, což může celý proces značně zjednodušit. Elektronické podání je povinné pro subjekty, které mají zpřístupněnou datovou schránku nebo mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

V průběhu zdaňovacího období jsou někteří poplatníci povinni platit zálohy na daň z příjmů. Výše a četnost záloh se odvíjí od poslední známé daňové povinnosti. Pokud přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč, platí se pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Při daňové povinnosti nad 150 000 Kč se platí čtvrtletní zálohy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti.

Je také důležité zmínit, že v případě mimořádných situací může Ministerstvo financí nebo finanční správa prominout některé povinnosti nebo posunout termíny. Toto se stalo například během pandemie COVID-19, kdy byly termíny pro podání daňového přiznání a úhradu daně několikrát posunuty. Poplatníci by proto měli pravidelně sledovat aktuální informace z Finanční správy, aby byli informováni o případných změnách a mohli na ně včas reagovat.

Zálohy na daň z příjmu

Zálohy na daň z příjmu představují pravidelné platby, které jsou poplatníci povinni odvádět státu v průběhu zdaňovacího období. Výše těchto záloh se odvíjí od poslední známé daňové povinnosti, která byla stanovena v předchozím daňovém přiznání. Systém záloh je nastaven tak, aby zajistil průběžný příjem do státního rozpočtu a zároveň zmírnil jednorázovou finanční zátěž poplatníků při ročním vyúčtování daně.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Tyto zálohy jsou splatné pololetně, vždy k 15. dni šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období. V případě, že poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, jsou poplatníci povinni platit zálohy čtvrtletně ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti, a to vždy k 15. dni třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Důležitým aspektem je skutečnost, že ne všichni poplatníci musí zálohy platit. Pokud poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, poplatník zálohy neplatí a daň vyrovná jednorázově při podání daňového přiznání. Stejně tak jsou od placení záloh osvobozeni poplatníci, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanci), za které jim zaměstnavatel odvádí měsíční zálohy na daň.

Pro výpočet daně z příjmu je základní sazba stanovena na 15 % ze základu daně. U fyzických osob s nadstandardními příjmy se uplatňuje také solidární zvýšení daně, které činí dalších 7 % z příjmů přesahujících stanovený limit. Od roku 2021 došlo k významné změně v podobě zrušení superhrubé mzdy, což mělo za následek snížení efektivního zdanění příjmů ze závislé činnosti.

Zálohy na daň z příjmu mají také svá specifika u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Tyto osoby musí pečlivě sledovat vývoj svých příjmů a výdajů, protože nesprávně stanovené zálohy mohou vést k nedoplatku nebo přeplatku na dani. V případě významné změny v podnikání nebo příjmech je možné požádat správce daně o stanovení záloh jinak, případně o zrušení povinnosti platit zálohy.

Systém záloh na daň z příjmu je navržen tak, aby reflektoval ekonomickou realitu poplatníků a zároveň zajistil stabilní příjem do státního rozpočtu. Správné nastavení výše záloh je klíčové pro efektivní daňové plánování a předcházení případným finančním problémům při ročním vyúčtování daně. V případě nejasností ohledně stanovení výše záloh je vhodné konzultovat situaci s daňovým poradcem nebo přímo s finančním úřadem, který může poskytnout relevantní informace a pomoc při správném nastavení zálohového systému.

Osvobození od daně z příjmu

Daňový systém České republiky umožňuje za určitých podmínek osvobození od daně z příjmu, což představuje významnou úlevu pro různé skupiny poplatníků. Toto osvobození se vztahuje na několik druhů příjmů a situací, které zákonodárci považují za hodné zvláštního zacházení. Mezi nejvýznamnější případy patří zejména příjmy z prodeje nemovitostí, kdy je nemovitost osvobozena od daně po uplynutí časového testu deseti let od nabytí, případně po době kratší, pokud v ní měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem po dobu minimálně dvou let.

Významnou kategorií osvobozenou od daně z příjmu jsou také sociální dávky a důchody. Starobní důchody jsou osvobozeny do výše 36násobku minimální mzdy ročně, což představuje významnou částku pro důchodce. Obdobně jsou osvobozeny i dávky státní sociální podpory, dávky z nemocenského pojištění či podpora v nezaměstnanosti. Tyto příjmy jsou osvobozeny zcela, bez ohledu na jejich výši.

Pro podnikatele a živnostníky je důležité znát osvobození týkající se příjmů z prodeje movitých věcí. Běžné movité věci jsou osvobozeny po roce vlastnictví, přičemž výjimku tvoří motorová vozidla, letadla a lodě, kde je potřeba časový test pěti let. Zajímavou kategorií jsou také příjmy z příležitostných činností, které jsou osvobozeny do výše 30 000 Kč ročně.

Mezi další významné případy osvobození patří stipendia ze státního rozpočtu, příjmy z dotací z veřejných rozpočtů a fondů EU, náhrady škody a pojistná plnění. Specifickou kategorií jsou také příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou osvobozeny při splnění časového testu tří let držby, případně při nepřekročení limitu 100 000 Kč ročně u krátkodobých investic.

Pro zaměstnance jsou důležitá osvobození některých zaměstnaneckých benefitů. Mezi ně patří například nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců, stravování v podobě stravenek či stravenkového paušálu do zákonem stanovené výše, nebo příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění do společného limitu 50 000 Kč ročně.

Zvláštní pozornost si zaslouží také osvobození příjmů z prodeje podílu v obchodní korporaci, kde platí časový test 5 let, případně reinvestice získaných prostředků do vlastního bydlení. V případě dědictví a darů mezi příbuznými v přímé linii a mezi manžely jsou tyto převody také osvobozeny od daně z příjmu. Toto osvobození se vztahuje i na bezúplatná plnění poskytnutá pro veřejně prospěšné účely.

Je důležité zmínit, že některá osvobození jsou podmíněna splněním přísných podmínek a jejich nedodržení může vést ke zdanění celého příjmu. Proto je vždy nutné důkladně prostudovat aktuální znění zákona nebo konzultovat konkrétní situaci s daňovým poradcem, aby nedošlo k chybnému uplatnění osvobození a následným komplikacím při jednání s finančním úřadem.

Daňové odpočty a nezdanitelné části

V českém daňovém systému existuje několik možností, jak legálně snížit svou daňovou povinnost prostřednictvím daňových odpočtů a nezdanitelných částí základu daně. Základní sazba daně z příjmu fyzických osob činí 15 %, přičemž pro příjmy převyšující 48násobek průměrné mzdy se uplatňuje solidární zvýšení daně ve výši 23 %. Poplatníci mají možnost využít různých zákonných způsobů optimalizace své daňové povinnosti.

Mezi nejvýznamnější nezdanitelné části základu daně patří bezesporu příspěvky na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. Poplatník si může odečíst částku převyšující 12 000 Kč ročně, maximálně však 24 000 Kč. Podobně funguje také odpočet na soukromé životní pojištění, kde je možné odečíst až 24 000 Kč ročně. Tyto odpočty jsou oblíbené zejména proto, že kromě daňové úspory přispívají k zajištění na stáří.

Významnou položkou je také odpočet úroků z hypotečního úvěru či úvěru ze stavebního spoření, který lze uplatnit až do výše 300 000 Kč ročně. Tento odpočet pomáhá zejména mladým rodinám při pořizování vlastního bydlení. Důležitou podmínkou je, že úvěr musí být použit na bytové potřeby definované zákonem.

Dary poskytnuté na veřejně prospěšné účely představují další možnost daňové optimalizace. Minimální hodnota daru musí činit alespoň 1 000 Kč nebo 2 % ze základu daně, v úhrnu lze odečíst maximálně 15 % ze základu daně. Specifickou kategorií jsou dary na odběr krve či krvetvorných buněk, kde se jeden odběr oceňuje částkou 3 000 Kč.

Pro osoby se zdravotním postižením existuje možnost odpočtu na invaliditu, který se liší podle stupně postižení. Držitelé průkazu ZTP/P mají nárok na vyšší odpočet. Zajímavou možností je také odpočet za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, který může činit až 10 000 Kč ročně, u osob se zdravotním postižením až 13 000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.

Členské příspěvky odborové organizaci lze odečíst do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně však 3 000 Kč za zdaňovací období. Pro výzkum a vývoj existuje možnost odpočtu ve výši 100 % výdajů vynaložených na realizaci projektů výzkumu a vývoje.

Všechny tyto odpočty a nezdanitelné části základu daně musí být řádně doloženy příslušnými dokumenty při podání daňového přiznání. Je důležité vést si přesnou evidenci a schovávat potřebné doklady po zákonem stanovenou dobu. Správné využití daňových odpočtů může vést k významné úspoře na daních, proto je vhodné věnovat této problematice náležitou pozornost a případně konzultovat své možnosti s daňovým poradcem.

Daně jsou jako kapky deště, které padají z nebe, ale jejich výše určuje, zda přinesou úrodu nebo potopu.

Radek Němec

Výjimky a speciální případy zdanění

Daňový systém České republiky obsahuje řadu specifických výjimek a zvláštních ustanovení, které mohou významně ovlivnit konečnou výši daně z příjmu. Mezi nejvýznamnější výjimky patří osvobození od daně pro určité druhy příjmů, jako jsou stipendia ze státního rozpočtu nebo příjmy z prodeje nemovitosti při splnění časového testu. Důležitou roli hrají také příjmy ze závislé činnosti, kde zaměstnanci mohou využít různých daňových zvýhodnění a slev.

Typ příjmu	Sazba daně
Základní daň z příjmu fyzických osob	15%
Solidární daň (příjmy nad 1.867.728 Kč/rok)	23%
Daň z příjmu právnických osob	19%
Srážková daň (pro příjmy do 10.000 Kč)	15%

Specifickou kategorií jsou příjmy z podnikání a samostatné výdělečné činnosti, kde lze uplatnit takzvané výdajové paušály. Ty umožňují podnikatelům odečíst určité procento z příjmů jako uznatelné výdaje bez nutnosti jejich skutečného doložení. U řemeslných živností činí paušál až 80 % z příjmů, u svobodných povolání 40 % a u příjmů z nájmu 30 %. Tento systém významně zjednodušuje administrativu a může vést k nižšímu daňovému zatížení.

Zvláštní pozornost si zaslouží také příjmy ze zahraničí, kde se uplatňují smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Tyto příjmy mohou být za určitých podmínek částečně nebo úplně osvobozeny od zdanění v České republice. Důležité je také postavení daňových rezidentů a nerezidentů, které určuje rozsah jejich daňové povinnosti.

Pro osoby s nízkými příjmy existují speciální ustanovení, která jim umožňují získat daňový bonus. Významnou úlevu představuje také sleva na poplatníka, která v současnosti činí 30 840 Kč ročně. Rodiče mohou využít daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které se odstupňovává podle počtu dětí. První dítě znamená úlevu 15 204 Kč ročně, druhé 22 320 Kč a třetí a každé další 27 840 Kč.

Specifickou kategorií jsou také příjmy z kapitálového majetku, kde se uplatňuje zvláštní sazba daně 15 %. Tato sazba se vztahuje například na dividendy, úroky z vkladů na účtech nebo výnosy z dluhopisů. U některých typů příjmů se daň vybírá srážkou přímo u zdroje, což znamená, že poplatník již nemusí tyto příjmy uvádět v daňovém přiznání.

Pro osoby se zdravotním postižením existují dodatečné slevy na dani, které se liší podle stupně postižení. Významnou výjimkou jsou také dary na veřejně prospěšné účely, které lze odečíst od základu daně až do výše 15 % celkového základu daně. Speciální režim platí také pro příjmy z prodeje cenných papírů, kde se při splnění časového testu tří let může jednat o příjem osvobozený od daně.

V případě příjmů z nájmu nemovitostí lze využít speciální ustanovení, která umožňují odečíst výdaje spojené s údržbou a opravami nemovitosti. Důležité je také zmínit možnost uplatnění odpočtu úroků z hypotečního úvěru, který může významně snížit základ daně. Tento odpočet je však limitován maximální částkou 300 000 Kč ročně.

Sankce za pozdní podání přiznání

Pokud nestihnete podat daňové přiznání včas, musíte počítat s finančními postihy ze strany finančního úřadu. Základní termín pro podání daňového přiznání je 1. dubna, případně 1. července, pokud využíváte služeb daňového poradce. Při nedodržení těchto termínů nastupují sankce, které se odvíjí od délky prodlení a výše daňové povinnosti.

Finanční úřad může v případě pozdního podání udělit pokutu až do výše 500 000 Kč. V praxi se však výše pokut pohybuje v mnohem nižších částkách. Standardně se pokuta vypočítává jako 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, maximálně však do výše 5 % stanovené daně. Pokud tedy například vaše daňová povinnost činí 100 000 Kč a podáte přiznání o 20 dní později, pokuta bude činit 1 000 Kč.

Je důležité si uvědomit, že sankce za pozdní podání přiznání se vztahuje i na případy, kdy vám vznikl daňový přeplatek nebo když je vaše daňová povinnost nulová. V těchto případech činí minimální pokuta 500 Kč. Finanční úřad může v odůvodněných případech od pokuty zcela nebo částečně upustit, zejména pokud k prodlení došlo z důvodů hodných zvláštního zřetele.

Vedle pokuty za pozdní podání musíte počítat také s úrokem z prodlení, pokud současně s pozdním podáním přiznání došlo i k pozdní úhradě daně. Úrok z prodlení se počítá jako repo sazba České národní banky zvýšená o 8 procentních bodů. Tento úrok se počítá za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni splatnosti.

V případě, že zjistíte chybu v již podaném daňovém přiznání, můžete podat dodatečné daňové přiznání. Pokud tak učiníte dobrovolně, než vás k tomu vyzve finanční úřad, vyhnete se případné pokutě za pozdní podání. Musíte však počítat s úrokem z prodlení z případného doplatku daně.

Finanční úřad může také udělit pokutu za nevedení nebo neuchovávání účetních a jiných dokladů související s daňovou povinností. Tato pokuta může dosáhnout až 500 000 Kč. Proto je důležité všechny relevantní doklady pečlivě archivovat po zákonem stanovenou dobu, která je zpravidla 10 let.

V extrémních případech, kdy dojde k úmyslnému krácení daně ve větším rozsahu, může být toto jednání kvalifikováno jako trestný čin daňového úniku s možností odnětí svobody. Proto je vždy lepší přiznat daň včas a správně, případně požádat o posečkání daně nebo rozložení úhrady na splátky, pokud se dostanete do finančních potíží.